Co je to etická nemonogamie (ENM)?
Pojem etická nemonogamie bude mnohým lidem zcela cizí. Přesto tento termín začíná být v západní společnosti poměrně rozšířený a pouze to většina z nás nevidí.
Zamyslete se třeba nad takovým randěním. Není náhodou schůzka s různými lidmi nemonogamie? Nebo je to považováno za nemonogamní pouze tehdy, když máme vážný vztah, ale stále dokážeme mít romantické rande jinými osobami?
Význam ENM
ENM je praktikování romantického vztahu s více lidmi, kteří si jsou této struktury vztahu vědomi a souhlasí s ní.
Monogamie vs. etická nemonogamie
Předpoklad monogamie spočívá v tom, že máme svou „spřízněnou duši na celý život“ – ale ve skutečnosti je to opravdu jen závazek vůči jedné osobě.
Všichni trávíme určitý počet let seznamováním a randěním. Setkáváme se s různými lidmi, dokud nemáme pocit, že jsme našli „toho pravého“. Někteří z nás mají to štěstí a tuto osobu poznají opravdu brzo – ale to je obvykle výjimka. Mnozí z nás musí neustále brouzdat v těchto vodách, dokud neuloví svého partnera. Jiní možná nikdy opravdu tyto vody seznamování neopustí – i když najdou někoho, s kým by rádi trávili čas.
Přibližně 4-5 % vztahů je v ENM. [1]. Navzdory skutečnosti, že studie ukázaly, že monogamní lidé investují více úsilí do udržení svých vztahu než lidé, kteří praktikuji nemonogamní vztahy [2], neznamená to, že by jedna forma vztahu byla nadřazená té druhé. Ve skutečnosti lze toto zjištění interpretovat moha způsoby – jedním z nich může být, že monogamní lidé se bojí ztráty partnera, protože je pro ně vším, co mají. Mohlo by to znamenat, že nemonogamní partneři se navzájem ctí a víc si věří.
To jsou však jen závěry – studie neprokázaly žádné významné rozdíly v míře spokojenosti ve vztahu, mezi monogamními a nemonogamními vztahy. Přesto bylo hlášeno, že monogamní jedinci se mohou cítit méně spokojeni s kvalitou komunikace a otevřeností ve svých vztazích, oproti nemonogamních protějšků [2]. Možné vysvětlení tohoto zjištění může být, že lidé v nemonogamních vztazích jsou otevřenější diskutovat o svých fyzických a emocionálních potřebách víc než monogamní páry.
Etická nemonogamie vs. Podvádění
V etickém nemonogamním vztahu musí každý zúčastněný souhlasit se strukturou vztahu. Jednou z hlavních mylných představ o nemonogamii je však to, že je to v podstatě omluvou pro podvádění partnera. Ve svém jádru se však etická nemonogamie zásadně liší od podvádění, protože klade silný důraz na souhlas, čestnost a otevřenost. Podvádění je naproti tomu zradou důvěry [3].
Stigma nemonogamie
Je celkem jasné, že nemonogamní vztahy nejsou širokou veřejností přijímány v tom nejpozitivnějším světle.
Obecně jsou etičtí nemonogamisté často označováni za promiskuitnější, méně důvěryhodné jedince, kteří se častěji nakazí pohlavně přenosnými chorobami než ti, kteří jsou v monogamních vztazích [1].
Ve skutečnosti se však ukázalo, že rizikové sexuální chování jsou častější v nešťastných, a tedy i nevěrných, monogamních vztazích [6]. Je pravděpodobné, že toto mylné označování nemonogamních jedinců pochází z nedostatečného pochopení toho, jak tyto vztahy fungují. Je tedy jasné, že pro to neexistuje žádný reálný základ.
Docela je také zajímavé, že nemonogamie je spojována s feministickým hnutím, jako akt proti heteronormativnímu a monogamnímu selhání vztahů [7]. Toto vnímání může pramenit ze spojení nemonogamie s polygamií – což je, když jeden muž má více manželek. Polygamie se jasně střetává s feministickou perspektivou – tedy, že všechna pohlaví by měla mít stejné právo být ve vztahu s kýmkoliv chtějí.
Jak etickou nemonogamii praktikovat
Jako u každého typu vztahu se etická nemonogamie nejlépe praktikuje pomocí otevřeného dialogu, důvěry a upřímnosti. Všichni zúčastnění by měli plně chápat a výslovně souhlasit s tím, že budou ve vztahu, který jim nejlépe vyhovuje. Kromě stanovení hranic, očekávání a dokonce tužeb na začátku vztahu, je praktikování ENM podobné, jako v jakémkoliv jiném vztahu.
Jak poznám, že je ENM pro mě to pravé?
Zatím jsme si řekli některé základy nemonogamních vztahů. Ale jak byste mohli zjistit, zda je tento typ vztahu pro vás ten pravý? Uvedeme několik bodů, které je třeba zvážit:
Jak zvládám žárlivost?
Nemonogamie může fungovat, pokud nejste „žárlivý typ“.
Není to tak, že by nemonogamní lidé nežárlili, ale pokud jsou zapojeni naplno do ENM vztahu, pak je pravděpodobné, že tyto pocity zpracovávají jinak [2].
Samozřejmě, žárlivost je běžná lidská emoce – takže nemonogamisté ji pravděpodobně zažijí stejně, jako monogamisté. Nicméně je pravděpodobné, že nemonogamisté rozpoznávají, zpracovávají a projevují žárlivost způsobem, který negativně ovlivňuje jejich vztahy. To je proto, že od počátku byl vztah postaven na předpokladu vytváření si více fyzických či emocionálních spojení s jinými lidmi [8]. V mnoha ohledech může být tento otevřený a upřímný přístup klíčem ke zvládání žárlivosti ve všech typech vztahů – ať už nemonogamních nebo monogamních.
Jak ve vztahu sdělujete své myšlenky a pocity?
Výzkum ukázal, že lidé ve vztazích ENM zažívají větší důvěru, četnost, intimitu a dokonce i přátelství vůči svým partnerům, ve srovnání s lidmi v jiných typech vztahů [1]. Ale proč by to tak mohlo být? Klíčovým slovem je zde komunikace.
Komunikace je zásadní problém pro mnoho vztahů. Přesto nemonogamisté jsou více spokojeni s komunikací a otevřeností ve svých vztazích než monogamní jedinci [2]. Kromě toho vztahy ENM obvykle oceňují otevřenou diskusi o sexuálních touhách a zkušenostech, protože jim pomáhá zpracovat jakékoli pocity, nejistoty nebo negativity vůči svým partnerům. Proto je schopnost vyjádřit své myšlenky, pocity a touhy zásadní, pokud uvažujete o zapojení do nemonogamního vztahu.
Pokud dobře přijímáte tuto úroveň otevřenosti – nebo jste alespoň ochotni na ní pracovat – může vám ENM vztah fungovat.
Jaká je vaše Citová vazba?
Asi nepřekvapí, že etické nemonogamní vztahy sdílejí v mnohém stejné vlastnosti jako bezpečné citové vazby; zúčastněné osoby jsou základem pro bezpečí, emoční stabilitu a podporu [1]. Ve skutečnosti má většina lidí v ENM vztazích bezpečné citové vazby. Koneckonců, pokud jste schopni sdílet svého partnera (partnery) s jinými lidmi, pak jste si pravděpodobně docela jistí sami sebou i ostatními.
Pak dává smysl, že vyhýbaví (typ A) jsou pravděpodobněji otevření ENM. Ve skutečnosti jsou muži pravděpodobněji otevřeni nemonogamním vztahům než ženy, což je dáno tím, že jsou náchylnější k vyhýbavým vazbám [1]. Důvody, proč tomu tak přesně je, nejsou jasné, ale může to být proto, že vyhýbavé vazby jsou spojené se stanovováním hranic ve vztazích.
Někdo s úzkostně-vyhýbavou vazbou (Typ C) může mít problém s mírou fyzické a sexuální svobody v nemonogamním vztahu, protože je obvykle náchylnější k žárlivosti. Ačkoli je v této oblasti zapotřebí dalšího výzkumu, je pravděpodobné, že nízké sebehodnocení úzkostně-vyhýbavé vazby může být snadno vyvoláno sdílením partnerů, což vede k tlaku na blízkost a negativnímu sebe porovnávání s ostatními partnery.
Podobně mohou mít problémy s nemonogamním životním stylem i Dezorganizovaní (typ D). Někdo s touto citovou vazbou může střídat úzkostné a vyhýbavé rysy v závislosti na své náladě a okolnostech. Vzhledem k tomu, že ENM vztah vyžaduje rovnováhu mezi intimitou, důvěrou a prostorem, mohou u dezorganizovaného vyvolat rysy připoutanosti.
ENM vztahy: Závěr
To, co jsme se zde pokusili demonstrovat, je, že monogamie není jediný životaschopným modelem pro vztah. Ve skutečnosti, v rámci etické nemonogamie existuje mnoho různých typů vztahů – polyamorie, primární /sekundární, kandaulismus, swingers, monogamní a další.
I když je toto téma stále oblíbenější, stále existuje stigma kolem nemonogamie. Je důležité pamatovat na to, že každý je jiný – co nemusí fungovat u nás, může u ostatních dělat zázraky.
Navíc, pokud uvažujete o nemonogamním životním stylu, pak doporučujeme vzít v úvahu váš typ Citové vazby. Ačkoliv váš typ vazby může ovlivnit to, jak jednáte v nemonogamním vztahu, není to nutně omezující. Ve skutečnosti jsou typy vazeb tvárné, a proto, pokud máte vyhýbavou vazbu, možné dosáhnout bezpečnější vazby.
Reference
[1] Moors, A.C., Conley, T.D., Edelstein, R.S., Chopik, W.J. (2015). Attached to monogamy? Avoidance predicts willingness to engage (but not actual engagement) in consensual non-monogamy. Journal of Social and Personal Relationships, 32(2), 222-240.
[2] Mogilski, J.K., Memering, S.L., Welling, L.L.M., Schackelford, T.K. (2017). Monogamy versus Consensual Non-Monogamy: Alternative Approaches to Pursuing a Strategically Pluralistic Mating Strategy. Archives of Sexual Behavior, 46, 407-417.
[3] Stein, E. (2020). Adultery, Infidelity, and Consensual Non-Monogamy. Wake Forest Law Review, 55(583), 147-187.
[4] Klesse, C. (2006). Polyamory and its ‘Others’: Contesting the Terms of Non-Monogamy. Sexualities, 9(5), 565-583.
[5] Dodd, S.J. (2021). The Routledge International Handbook of Social Work and Sexualities. Routledge.
[6] Balzarini, R.N., Muise, A. (2020). Beyond the Dyad: a Review of the Novel Insights Gained from Studying Consensual Non-monogamy. Current Sexual Health Reports, 12, 398-404.
[7] Robinson, V. (1997). My baby just cares for me: Feminism, heterosexuality and non-monogamy. Journal of Gender Studies, 6(2), 143-157.
[8] Klesse, C. (2017). Theorizing multi-partner relationships and sexualities – Recent work on non-monogamy and polyamory. Sexualities, 21(7), 1109-1124.